CzechLifestyle

JÓGA – Byznys, móda nebo modus žítí?

Už samotná definice toho, co jóga znamená a co vše zahrnuje, je věc dosti ošemetná.

Většina lidí si pod tímto pojmem představí tu či onu formu exotického tělocviku, či na kost vychrtlé podivíny aspirující na podezřelé duchovní cíle. Kde kdo si ji navíc plete s fyzickou průpravou na vpravdě náročné pozice z Kámasútry.

Přestože je jóga jako taková stará několik tisíc let a pochází z daleké Indie, ukazuje se jako vhodný a fungující „lék“, nejen na dualistickou vyprahlost a celkové kulturní vyčerpání dnešního západního světa.

Proč je tomu tak?

 

JÓGA PŮVODNĚ

Jóga pochází z Indie a její tradice čítá zhruba čtyři až pět tisíc let vývoje. Řadí se mezi šest klasických škol indické filosofie (šad daršana) a velmi zjednodušeně řečeno, ve své tradiční a ryzí formě, nabízí cestu seberealizace sebe sama, směrem k poznání vyšších principů bytí. Jógová filosofie považuje „vše za Jedno“. To znamená, že slučuje tělo, mysl i duši, mikro i makro kosmos do různých stupňů a úrovní projevu, avšak přičítá jim jednu jedinou podstatu, která je věčná.

Přestože prastará indická tradice uznává obvykle čtyři hlavní odnože jógy – rádža jóga (Pataňdžaliho osmiramenná jóga), karma jóga (jóga nepodmíněných činů), gyán jóga (jóga poznání) a bhakti jóga (jóga oddanosti), skrze dlouhé a mnohovrstevnaté etapy vývoje, se postupně vyvinulo mnoho dalších směrů, z nichž tím patrně nejznámějším a v současnosti nejvýraznějším (alespoň na Západě), zůstává hatha jóga v různých obměnách, skýtající četné techniky cvičení těla, mysli i ducha.

EXPORT JÓGY NA ZÁPAD

Jóga pronikala do západního světa postupně, hned v několika vlnách. Ta první nepatřila mezi nejvýraznější, ale udála se poměrně brzy – v prvních desetiletích 20. století, spolu s prvními překlady sanskrtských textů. Prvotní zájem pocházel zejména ze strany soudobých evropských intelektuálů – ať už se jednalo o jazykovědce a filology anebo mystiky, převážně ze strany teosofů nebo stoupenců antroposofie Rudolfa Steinera. Druhá vlna byla patrně tou nejvýraznější, odehrála se v divokých 60. létech minulého století, zejména ve spojitosti s hnutím Hippies a eklektickým směrem New Age, které volně spojovalo západní a východní filosoficko-spirituální tradici, a které v té či oné podobě trvá dodnes. Poslední výrazné vlny přinášející tentokrát hlavně fyzičtější jógové přístupy, přišly v 80. letech, v Čechách pak znatelně i okolo roku 2000.

EUROAMERICKÝ JOGÍN?

Jóga díky otevřenosti celého systému, mnoha blahodárným účinkům i jisté dávce lákavé exotičnosti, zakořenila na Západě poměrně rychle a pevně. Díky józe zpěvák Sting otevřeně deklaruje schopnost souložit bez přestávky několik hodin denně, Madonna je mimořádně vyrýsovaná na těle a prý i na duchu, Gwyneth Paltrow údajně duševně omládla a topmodelka Gisele Bundchen postavená jógou na hlavu, snad ještě zkrásněla. Z jógy se i díky hvězdám, počínaje členy Beatles v šedesátých letech, přes postavy a četné postavičky současného showbusinessu, stal trend i atraktivní obchodní label. Jak daleká je ale dnešní jóga z výživné euroamerické, leckdy „fast foodové“ nabídky originálu?

JÓGA JAKO HLEDÁNÍ STŘEDU I ŽIVOTNÍ STYL

Je mnoho cest jógy, avšak cíl je jen jeden. Krásné je navíc to, že není pevně a dogmaticky definovaný, je tedy na každém, aby se jej sám podle svých možností pokusil nalézt. Navzdory své velkorysé otevřenosti, má jóga i svá pravidla, dotýkající se například etiky a morálky – přístupu k sobě a druhým. Najdeme zde například regule jako: nenásilí (áhimsá), pravdivost (satja), nehrabivost (aparigraha), sebepoznání (svadhjája), spokojenost (santóša) a další. V celém systému mají své pevné místo i tisíciletími ověřené techniky práce s dechem (pránajáma), tělem (krijá a ásana), či myslí (meditace dhjána nebo koncentrace dháraná). Právě poslední jmenované přitahují v současné době nejvíce pozornosti a zájmu. Není na tom nic divného – uspěchaný životní styl západního člověka, poměrně nekompromisně zacílený na výkon a automatizaci všeho počínání, se po jistém čase dosti snadno vymkne kontrole. Tento nemilý stav se může projevit různě – neschopností koncentrace, rozličnými bolestmi tělesných partií, fyzickou a mentální „zatuhlostí“, či dokonce i vážnějším zdravotním nebo osobním problémem. Mnoho lidí dnes naštěstí chápe, že řada jejich problémů se nedají jednoduše zažehnat jednorázovým řešením, zcela bez ohledu na jejich příčinu.

BENEFITY JÓGOVÉ PRAXE

Ať už se jedná o jógové cvičení těla skrze ásanu, práci s dechem nebo s myslí cestou meditace, koncentračních cvičení či cestou relaxace, má jóga ve všech kategoriích dva společné jmenovatele, a tím jsou pozornost a holistický přístup. V praxi to znamená, že jóga neodděluje tělo od mysli, ani od duše. Pokud se vyskytne problém na jedné z těchto úrovní, promítne se patrně i do těch zbylých. Pokud chceme řešit jednu, musíme se dotknout všech. Klíčem k tomu je vědomá pozornost. Řada lidí na jógu chodí jen tak – pro to, aby se cítili dobře, aby protáhli nebo posílili své tělo, odpočali hlavu. Mnoho z těchto lidí si po čase v józe najde víc, než jen radost z pohybu a pocitu uvolnění, naučí se pozorné komunikaci se svým tělem i myslí tak, aby navzájem mohli spokojeně fungovat. Jiní lidé k józe přijdou ve stavu doutnání. Ať už se jedná o přepracované manažery, uštvané mnohdy vlastním egem nebo osoby se specifickým zdravotním problémem, každému může správně zvolený druh jógy poskytnout potřebnou pomoc, ukázat směr. Na výběr se nabízí celá škála možností – od dynamičtějších a více fyzických stylů, přes ty relaxačnější, psychologické a meditační přístupy, personalizovanou jóga terapii nebo třeba specifické druhy, jako gravid jóga nebo jóga pro děti. Výběr by měl každý podřídit své aktuální potřebě nebo třeba osobnostním dispozicím. Jóga je pro každého a skutečně není jen o tom, omotat si nohu kolem krku!

Mgr. Barbora Vítů, RYT

Autorka je indoložka, zakladatelka a lektorka jógy v Bindu Yoga Studio.

Show More

Related Articles

Close
Close